Výstava sestavená namnoze z originálů ze sbírek obou kurátorů představuje fenomén kolorování stereofotografií, kde se vnášení barvy uplatňovalo ze všech fotografických technik v prvních 100 letech fotografie nejčastěji. Právě kolorování u stereofotografií umocňovalo prostorový vjem a dávalo iluzi skutečnosti. Výstava v originálech přibližuje knihu Barevná fotografie 19. století, kterou vydalo Národní technické muzeum v Praze na počátku roku 2024, napsanou dvojicí kurátorů, v níž chemicko-technologický výzkum zajišťovala Mgr. art. Zuzana Machatová, PhD. z Bratislavy.
Kolorování stereofotografií existuje ve třech variantách, a to podle druhu podkladu: kolorování daguerrotypií a ambrotypií, kolorování pozitivů na papíře a kolorování diapozitivů na skle. Na každém z podkladů se aplikovaly odlišné způsoby kolorování. Nejstarší formou stereofotografií na papíře je kolorování na průhled, u nichž v rámečcích s vyříznutými okénky byla aplikovaná barva viditelná pouze v procházejícím světle, zatímco v dopadajícím světle se dvojice snímků jevila jako monochromatická. Čím je stereofotografie starší, tím honosnější má vnější adjustaci. Ke konci století se dvojice fotografií kopírovaly přímo na fotografický karton spolu s textem. Další novinkou bylo rozmnožování stereosnímků tiskem, zahájené woodborytypiemi a světlotisky. I vytištěné snímky se někdy kolorovaly. Aranžované stereofotografie mívaly mnohdy „vyprávěcí charakter“, a proto někdy bývaly na reversu opatřeny textem, který doprovázel obsah snímku.
Také kolorování inverzních fotografických vyobrazení na skle – diapozitivů – mělo několik podob, které se liší stářím, užitím a způsoby kolorování. Stereodiapozitivy byly určeny k prohlížení buď jedním uživatelem ve stereoprohlížečkách, nebo v takzvaných panoramách, kde v případě Císařské panoramy série stereodiapozitivů mohlo prohlížet až 25 lidí. Prohlížení stereofotografií se stalo ve druhé polovině 19. století oblíbenou zábavou a stereofotografie tak měla zásadní význam pro proměnu fotografie v komunikační prostředek. Přinesla obrazové vjemy takové šíře, jaká do té doby neměla obdobu. Bohatostí námětů se stereofotografiím nevyhnula žádná z lidských činností. Jsou tudíž nesmírně zajímavým pramenem poznání soudobého životního stylu. Podbízivostí motivů se stereofotografie začlenila do oblasti populární kultury, byla prvním fotografickým prostředkem tvořeným pro masovou spotřebu.
Vystavující autoři:
Anonym, Beer Alois, Block Adolphe, Bruner-Dvořák Rudolf, Ingersoll Truman Ward, Krátký Fratišek, Lamy Ernest Eléonor Pierre, Neue Photographische Gesellschaft, Sophus Williams (Sophus Wilhelm Schou), Underwood & Underwood
Vstupné: 5€ platí pre všetky výstavy v Stredoeurópskom dome fotografie
Výstava sa koná v rámci festivalu Mesiac fotografie 2024. Pozrite si kompletný program festivalu.